Neděle, 6. července 2008

17. července 2008 v 1:06 | Michal |  Můj deník, alias Z Hluku do Londýna
Proběhl předposlední školní týden.

Odpoledne jsme většinou trávili s klukama na dětském hřišti. V úterý byl školní sportovní den. Pro mě volný den, nicméně jsem se byl podívat, jak děti sportují.
Odpoledne jsem se konečně sešel s Martinem. Moc rád jsem ho viděl. Doufám, že spolu podnikneme v budoucnu nějaké akce. V pátek měl Oliver "svůj den": Jsme na hřišti. Běháme, děláme všechno možné. Já do toho ještě občas dělám fotky. Jenže Oliver. Je prostě občas umíněný, nebo takový drzý. Řekl bych rozmazlenější. Je sice o rok mladší než Max, ale v tomhle jsou oba úplně odlišní. Max je poslušnější a rozumnější. Hodnější. Takže zrovna houpu na houpačce Maxe, protože je na řadě. Střídají se totiž. Jenže Oliver prostě zrovna chce taky houpat. Nedává pokoj, tak říkám (zhruba, mojí angličtinou), že končím s houpáním, dokud nebude hodný. Odcházím si sednout na lavičku a současně začíná Oli téměř hystericky brečet. Což mě ovšem nerozhází. Odcházím dál, Oli se přibližuje, aby byl na dohled a já viděl, jak brečí. To mě dokonce trochu pobavilo. Všichni se na nás dívají. Chvilku si házíme s Maxem s diskem a já jdu za Olim, říkám mu, že si může jít hrát s námi. Nechce a brečí. Vydržel dlouho, snad půl hodiny, ale pak už se k nám připojuje a hraje si s námi. Házíme si s diskem. No a v zápalu hry se Maxova hlava sráží s Oliho pusou. Strašný řev. Samozřejmě. Oli má od zubu rozedraný ret a krvácí. Naštěstí si ale té krve nevšimnul a jen se tváří na umření a hodně brečí. Jdeme domů. Krve si všímá až doma a zase strašně brečí. Umývám mu ruce, vyplachuje si pusu a už je v klidu. Tomuhle všemu ještě na hřišti předcházela při házení s diskem srážka Oliho hlavy s kovovou brankou. Velká rána, ale naštěstí žádná krev. Dal jsem mu pět minut na rozdýchání. To muselo opravdu hodně bolet, ale po pěti minutách se opravdu zvedá a jde si hrát. Takže takhle se dnes Oliver trápil.
Jsme spolu do noci, protože dnes hlídám. Ale probíhá to v klidu. Chvilku si hrajeme na dvorku s balonem, chvilka u počítače. Večeře. Sem tam mírná šarvátka mezi klukama. Nakonec se přesunuli do obýváku a dívají se na televizi. Oliver usnul, takže ho přenáším do postele. Max se ještě dívá ne televizi. Já sedím u počítače. Jdu se podívat na Maxe a v televizi je nějaký pořad ne zrovna vhodný pro děti. Tak jsem mu přinesl Pata a Mata. Líbí se mu to. Jde spát, já taky.
Na sobotu máme naplánován s Anjou výlet do Londýna. Ráno v sedm mě budí telefon. Žaneta. Ospalým hlasem jí nadávám a ona se směje. Pojede s námi taky. Takže v deset vyjíždíme vlakem z Carshaltonu. Anja přijíždí na Victorii chvilku po nás. Míříme metrem na Greenwich. Nádherné místo.
Válíme se v parku, pak se jdeme podívat na nultý poledník. Probíhá focení, ale všude jsou davy lidí.
Po pár hodinách jedeme do China Town. Druhý cíl dnešního výletu. Tam si dáváme oběd/večeři. Trochu se procházíme. Je víkend, takže je všude plno turistů.
Jedeme domů. Večer trávím v posteli s laptopem a knížkami. Kluci jsou od rána u babičky a až do zítřka do večera. Takže je tu Ali. Pokuřují s Lindou vodní dýmku. Možná by jim víc vyhovovalo, kdybych byl venku, ale mají smůlu, na dnešek nemám žádný program.
V neděli si dlouho vyspávám. Odpoledne v knihovně v Suttonu s laptopem na internetu. Večer si dělám hranolky.
Jinak: Píšu si s klukem, který se amatérsky věnuje filmu, a doufám v nějakou spolupráci na dálku. Filmu se totiž chci věnovat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ja boris ja boris | 26. července 2008 v 15:06 | Reagovat

ty vole........nejenom, ze se tam naucis anglicky, varit, starat se o decka a hrat na kytáru.......jeste se z tebe stane aj "rejža" (reziser, ne rýže!)

2 Michal Michal | Web | 29. července 2008 v 14:07 | Reagovat

To se ještě uvidí, co všechno se stane :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama