Středa, 16. července 2008, odpoledne

17. července 2008 v 1:07 | Michal |  Můj deník, alias Z Hluku do Londýna
Až po týdnu jsem se opět rozhoupal něco napsat.

Týden a navíc hodně zážitků, takže to bude na dlouho, ale pokusím se to zestručnit.
Minulý týden, čtvrtek: Ráno je hektické. V půl desáté mi jede vlak, takže snídaně, sprcha, nákup a další všemožné činnosti. Ve škole se kluci loučí. Začínají jim dva měsíce prázdnin. Odcházíme na metro, další zastávku vysedáme a jdeme k "Science muzeum".
Několik pater všemožných informací o vědě a technice, což mě velmi zajímá. Kluky ne. Mají jediný cíl: Launch pad. Věda a fyzikální zákony v praxi na všemožných hrách a zařízeních pro děti. Nicméně nikoho nezajímá, proč se ten který jev děje tak a tak. Všichni si prostě jen hrají. Velké moderní hřiště.
V muzeu jsme s Maxovým spolužákem Om (nevím, jestli je v Češtině správně "s Om", nebo "s Omem") a jeho matkou Roopal. Indové. Ti však odcházejí celkem brzo, my zůstáváme o pár hodin déle. V šest večer přijíždíme domů. Linda jde dnes tancovat do města, takže jsem s klukama. Hlídání, alias baby sitting.
Pátek: Dnes ve dvě hodiny odjíždí rodinka na dovolenou. Dopoledne si čtu. Motá se tu Ali. Ano, motá. Včera to na tancovačce asi přehnal s alkoholem. Chodí společně s Lindou tancovat, tuším salsu. Před polednem se s nimi loučím a jedu do knihovny do Suttonu. Tam se potkávám se Žanetou a vyrážíme do obchodů nakoupit jídlo a pití na večer. Domů se vracím kolem třetí hodiny s plným batohem, několika taškami a pytlem brambůrek pod paží. Ve dveřích mě vítá Max, který sedí na schodech a hraje Nintendo. V kuchyni u počítače sedí nějaký chlap a Linda je zřejmě nahoře. Měli být už dávno pryč, ale všichni jsou v klidu. Zdravím toho chlapa, který je zřejmě Lindin manžel. Že by jel s nimi na dovolenou? Chystám si oběd a rodinka odjíždí. Obědvám, lehce uklízím a čtu si na internetu zprávy. Prší. Večer jdu vyzvednout Žanetu na nádraží, pak Anju. Bavíme se, baštíme brambůrky a popíjíme. Pak přijíždí Markéta s její kamarádkou Laďkou.
Povídáme si, pouštíme hudbu na Youtube a já mezi tím peču postupně několik pizz. V průběhu noci odchází Žaneta i s Anjou k Leeovi. Žanetin kamarád. To mě pěkně naštvalo. Ale prý tam potřebují jít. Tak si povídáme s Markétou a Laďkou, popíjíme vínko. Chvilku hraju na kytaru, ale moc to nejde, protože vína bylo už dost. Asi ve tři v noci jdeme spát. Holkám jsem dal nějaké peřiny a nocují v obýváku na gauči. Já usínám na své posteli.
Sobota: Ráno, nevím v kolik, mě budí holky, že už odjíždějí. V polospánku jim říkám, ať zabouchnou dveře a zase usínám. Budím se před desátou hodinou. Volá mi Žaneta, že jdou s Anjou ke mně.
Chystám jim snídani. Dostávám Řád myšího kožíšku za kuchařské umění. V kuchyni snídáme a povídáme si. Anja mi zkouší namalovat řasy a rty.
Vypadám jak transvestita. Jdu si to umýt. Odpoledne jdeme před vlakáč, kde nás ve starém nablýskaném Jaguáru čeká Pat. Žanetin známý. Občas jí dohazuje nějakou práci. Dnes s ním jedeme do Wimbledonu. Má pro Žanetu nějakou menší práci na příští týdny a my s Anjou se prostě jen vezeme. Pat jde Žanetě ukázat, o co jde, a my s Anjou se jdeme projít. Míříme k Wimbledonským hřištím.
Mám dojem, že je po sezóně. Takže všude kolem hřišť jsou různé stroje na údržbu. Ani nemáme moc času, takže toho moc nevidíme a pomalu se s Anjou vracíme. Ještě obcházíme pár obchodů. Na lavičce baštíme čerstvě koupenou svačinku, pak se ještě jdeme podívat kousek dál. Je tam takový pěkný rybníček. Skoro jako doma v Česku.
Nejsme se Žanetou dohodnutí na čase ani místu setkání, má nám jen zavolat. Nicméně shodou okolností se u toho rybníku potkáváme. Zrovna s Patem přijíždějí. Odjíždíme. Wimbledon je drahé místo plné boháčů, ale nic extra zajímavého k vidění tam nebylo. Nebo jsme možná nebyli na tom správném místě. Pat nás veze někam ještě víc na sever do Richmondu.
Procházíme se kolem Temže v jedné z mnoha nádherných částí Londýna. Po pár hodinách jedeme zpátky. Nekonečně dlouhá cesta končí před "mým" domem. Děkujeme Patovi za výlet a jdeme okupovat posezení na dvorku. Anja odchází domů, Žaneta zůstává. Díváme se v obýváku na Román pro ženy. Žaneta usíná. Film končí, Žaneta se budí. Povídáme si.
Několik hodin si povídáme o jídle. O tom, co nachystám zítra na snídani, co ke svačině, obědu, večeři, a tak pořád dokola. Vymýšlíme všemožné lahůdky. Povídáme si však nejen o jídle, ale o všem možném. Smějeme se. Pohoda. Začíná svítat a konečně jdeme spát.
Neděle: Budím se v půl desáté. Půl hodinky ještě podřimuju a pak vstávám z postele. Nechce se mi a jsem nachlazený. Žaneta je taky nachlazená. Přesunujeme se na dvůr. Chystám snídani. Mezi tím přichází Anja, ale už je odpoledne. Snídáme. Žaneta od rána průběžně uklízí kuchyň a koupelnu, ale jak se dívám, tak je to u ní běh na dlouhou trať. Odpoledne jí s tím Anja pomáhá.
Celý den se jen tak poflakujeme.
Večer Anja odchází domů. Žaneta zůstává. Pozdní večer trávíme v obýváku u televize a pak jdeme spát. Já teda ještě sedám k počítači a dokonce si chystám jídlo.
Jdu spát kolem půlnoci.
Pondělí: Chystám snídani, pak oběd. Žaneta odchází domů až po poledni. Odpoledne trávím u počítače. Kolem páté hodiny jedu na kole do Suttonu. Kupuju dva filmy na DVD a jedu domů. Večer se na oba dívám a jdu spát.
Úterý: Ráno jedu na kole do Suttonu. Napřed do prodejny O2. Vyřizuju připojení k internetu. Po půlhodince vše sepsáno a domluveno. Spokojený jedu ještě do knihovny. Půjčuju si dvě knížky o fotografování. Taky hledám a nacházím mapu okolí Basingstoke. Město asi 50 kilometrů západně od Londýna. Kousek od něho je malá vesnička, kde je jako au-pair kamarádka Zuzana. Ve středu tam chci jet na kole. Přespat ve stanu a tak to tam trošku projet. Ještě se pak dívám v obchodě na stan. Dá se pořídit dokonce za £7, což je jako zadarmo. Ale nekupuju ho, protože ještě nevím, jestli určitě pojedu, protože jsem nachlazený. Doma se dívám na stránky O2 do mého nového profilu a zjišťuju, že pro dokončení připojení mám zadat nějaký klíč. Volám na O2 linku a tam se dozvídám, že jak mě v prodejně ujišťovali, že vše s telefonem a stávajícím internetem zůstane stejné, tak není pravda. Napřed prý musím zrušit připojení od předchozího poskytovatele. Pokládám telefon a rozdýchávám to. Volám znovu a ruším dnešní smlouvu. Takže připojení laptopu se odkládá na neurčito. Mezi tím lepím v koupelně zrcadlo, které se minulý týden odlouplo, když jsem otvíral skříň, na které bylo přilepeno. Bylo přilepeno na barvou natřených dveřích, vlhkostí se barva odloupla a s ní i lepidlo a zrcadlo. Taky dávám do pořádku zahradu, která je v hrozném stavu.
Snad se to bude Lindě líbit. Večer přijíždí Žaneta na kole a chvilku na to Anja. Sedíme na dvorku, pak v kuchyni. Anja odchází, Žaneta zůstává. Díváme se na film. Žaneta usíná a já jdu taky spát.
Středa (dnes): Ráno se mi nechce stávat. Žaneta mi vaří kafe, tak se nějak pomalu probírám. Odpoledne montuju zpátky skříňové dveře se zrcadlem. Taky trošku úprav na zahrádce. Zbytek odpoledne věnuju psaní, tvorbě blogu a třídění fotek. Za chvilku zase přijdou holky, tak se asi budeme dívat na nějaký film. Jdu do sprchy a pak do obchodu. Za Zuzanou jsem nejel, protože jsem nachlazený a zítra má pršet. Taky mají přijít holky. Za Zuzanou můžu jet kdykoliv o víkendu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ja boris ja boris | 26. července 2008 v 13:47 | Reagovat

jak to tak sleduju, tak uz jsi tam zabehnuty, co? Vyrizovani pripojky......hm! Bravo!

2 Michal Michal | Web | 29. července 2008 v 14:13 | Reagovat

No zas tak úžasná ta komunikace nebyla, ale dá se říct, že se domluvím. Chce to hlavně praxi a znát slovíčka, což mi zatím chybí..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama