Neděle, 27. července 2008

12. srpna 2008 v 0:25 | Michal |  Můj deník, alias Z Hluku do Londýna
Je odpoledne. Sedím v Suttonu v parku na trávě s laptopem na klíně a čekám na Žanetu s Anjou. Poslouchám Queen a píšu.

V pátek dopoledne jsem sedl na kolo a vyjel. Jedu přes Sutton do Epsomu, odtud se pak kousek vracím a jedu na sever do Kingstonu. Cestou tam po nějaké rychlostní silnici, cestou zpět do Suttonu naopak po prázdné cyklostezce. Kingston je velice pěkné místo u řeky se spoustou hotelů, kaváren, restaurací a turistů. Je tam taky velký trh a nějaká historická stavení. Jen to projíždím na kole, u řeky svačím a jedu zpět. V Suttonu jdu do knihovny na internet, protože doma nefunguje. Odjíždím od knihovny a potkávám Žanetu. Míříme do obchodů. V šest večer se loučíme a každý jedeme domů, abychom se v osm zase potkali. Tentokrát i s Anjou a Vaškem. Večer strávíme na golfovém hřišti za Žanetiným domem. Jedu tam na kole. Je to do strašlivého kopce. Anja s Žanetou na mě už čekají sedíce na ostrůvku pod stromem vprostřed křižovatky a mávají na mě. Vyrážíme se Žanetou k jejímu domu. Jde ještě večeřet. S Anjou tedy jdeme dál, počkat na ni na kraji golfového hřiště.
Povídáme si a za půlhodinu se objevuje Žaneta s Vaškem. Vyrážíme do nitra hřišť. Já brázdím ty zelené kopečky na mém silničním kole, ostatní jdou pomalu za mnou. Je teplý letní večer. Jezdím sem a tam, z kopce pouštím řídítka, roztahuju ruce a křičím. Nejsem blázen. Kdo to nezkusil, ten neví. Sedáme si na malý kopeček kousek nad větším svahem. Pomalu se šeří. Popíjíme víno, povídáme si a výborně se bavíme.
Dnes jsme naposled takhle všichni pohromadě. Anja odlétá v pondělí, Vašek už v neděli. Anja do Slovinska za svým přítelem Flaviem, rodinou, přáteli, prací v kadeřnickém salonu a poledními přestávkami na italských plážích. Vašek do Prahy za svou přítelkyní a ani nevím, co bude dělat. Takže večírek pomalu plyne. Smích se rozléhá po pláních a vysmáté tváře září v měsíčním světle.
Po půlnoci odcházíme domů. Vašek je autem. Anju beru já na kole do Suttonu, čemuž ovšem předcházel nácvik jízdy. Ještě než jsme odešli z našeho filozofického návrší, tak Anja sedla na kolo a já za ni na nosič. "Pod vlivem" a v téměř naprosté tmě se řítíme z nejprudšího kopce. Jedeme, křičíme, padáme. I padat se musí umět. Já to umím, Anja ne. Já jsem v pořádku, Anja ztratila brýle a narazila si bradu. Brýle jsme po pár minutách lezení po čtyřech našli, brada se zahojí. Pak už kroužím na kole jen já. Je jasné, kdo bude řídit. Loučíme se, Vašek odjíždí, Anja sedá na nosič a startujeme. Žaneta jde kus cesty za námi a naviguje. Ještě naposled slyším, jak z dálky křičí kam zabočit a dobrodružství začíná. Nikdy jsem tou cestou nejel, takže lehce bloudíme a ptáme se na cestu. Máme ze všeho celkem velkou srandu. Na tuhle cestu nikdy nezapomeneme. V Suttonu Anja sesedá, jde na autobus do Cheamu a já pokračuju k domovu.
Sobota: Odpoledne jsme s Anjou a Žanetou kde jinde, než v parku v Suttonu. Jen tak relaxujeme, povídáme si. Prostě pohoda jako vždy.
V pět jedeme domů, na osmou máme domluvený sraz před jedním obchodem. Jedu vlakem, potkávám se s Anjou, nakupujeme a Žaneta pořád nikde. Dnes to zvládla s hodinovým zpožděním. Ještě nikdy, co ji znám, nepřišla včas. Do jedenácti sedíme v parku, povídáme si, jíme pizzu a lehce popíjíme pivka. Park se zavírá, policajti nás vyhánějí a my míříme do klubu Mosaic kde už je Lee se svou sestrou Fruit, jejich bratrem a několika kamarády. V klubu je doslova narváno, u baru stojím dobré půl hodiny, než se dostanu na řadu. Mezi tím upoutal můj červený klobouk několik lidí. Jeden kluk ho chtěl dokonce koupit pro svého opilého kamaráda, který něco slavil. Začal smlouvat od dvou Liber a dostal se až k osmi. Já si ovšem stál za svým a to tím, že není na prodej. Mávám na Žanetu, která je na druhém konci baru a křičíme na sebe. Je legrace. Chvilku si povídám s Leem. Na záchodě po vyčůrání jdu k umyvadlu, přiskakuje ke mně černoch. Co chce? Pouští mi vodu, dává mi do ruky mýdlo z dávkovače, po umytí mi podává papír na osušení. Tohle vidím prvně, takový servis. Po půlnoci jdeme do jiného klubu. Revolution. Ten je snad ještě nacpanější. Na záchodě stejný servis. Dokonce na mě ten chlápek cáká nějaký parfém, ale pak ukazuje na misku s pár drobnýma. V tom se objevuje Lee, hází do misky dvě Libry a odcházíme. Podruhé zase stejný scénář, jen říkám tomu chlápkovi, že si chci prostě jen umýt ruce, ale stejně na mě plácá mýdlo, suší ruce, stříká parfémy, a když chce peníze, tak mu říkám, že jsem po něm nic nechtěl a jdu. Kluby a diskotéky moc nemusím, ale dnes se bavím. V půl třetí odcházíme. Jdu si koupit něco k jídlu, tam se zase přetahují o můj klobouk. Dvě holky mi ho sebrali a nechtějí vrátit. Lee to opět urovnává a holky se tváří, jak kdybych je chtěl zabít, když jen chci zpět něco, co je moje. Celá parta baští svoje chipsy a burgery. Je nás asi osm. Většina odjíždí taxíkem k Leeovi do bytu. Anja jede domů. U Leea si jen chvilku povídáme, ale pak jdu domů. Žaneta tam zůstává. Jel jsem tam s nimi, protože to odtud mám blíž domů. Ukazují a vysvětlují mi cestu a jdu sám nocí domů. V Carshaltonu přelézám plot parku, abych ho nemusel obcházet. A jsem doma.
Neděle: V jednu jedu do Suttonu do knihovny, ale zjišťuju, že se otvírá až ode dvou. Jedu tedy do parku, a píšu do deníku. Mezi tím mi volá Žaneta, že za hodinu přijdou s Anjou za mnou. Náš poslední společný den.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lenka z Plzně Lenka z Plzně | 1. října 2009 v 0:59 | Reagovat

Skvělý čtení, jen nechápu.. Anja je ze Slovinska a polední pauzy bude trávit na italských plážích? nebo jsem to popletla?  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama