Můj deník, alias Z Hluku do Londýna

Pondeli, 30.brezna

30. března 2009 v 20:30 | Michal
Timhle clankem uzaviram dluhou kapitolu psani deniku `Z Hluku do Londyna`.

Pondělí, 16.března 2008, včely

19. března 2009 v 13:40 | Michal

Na čtvrtek (pátého března) jsem rezervoval dráhu na bowlingu. V osm večer jsme se tedy sešli - Žaneta, Sara, Laia, Denisa, Klára a já.

Sobota, 28.února 2009

3. března 2009 v 11:09 | Michal

Už téměř dva měsíce pracuju v Nando's (zrovna jsem zkusil zadat slovo "Nando's" do Googlu a jako devátý se ukáže odkaz na můj blog..) a z počátečního učení se, poznávání atd. se stala nudná rutina.

Pondělí, 16.února 2009

3. března 2009 v 11:06 | Michal

Ve čtvrtek za mnou přiletěl Martin. Stráví tady víkend.

Úterý, 3.února 2009, dopoledne v Nandos

4. února 2009 v 17:32 | Michal

Ve čtvrtek si Pavla přece jen nic nekoupila, ale jen proto, že neměla sebou peníze. Radši. Já jsem utratil přes sto Liber. A mám radost.

Posledních pár minut do konce středy 28.ledna 2009

30. ledna 2009 v 11:18 | Michal
Právě jsem přišel z práce. Olga už spí a já relaxuju v obýváku.

Pohodové sobotní dopoledne 24.ledna 2009

30. ledna 2009 v 11:18 | Michal
Je neuvěřitelné, jak ten čas letí. Už je zase další víkend.

Úterý 20.ledna 2009

30. ledna 2009 v 11:17 | Michal
Je to přesně 85 dní, co jsem naposled psal do deníku. Za tu dobu se přihodilo hodně věcí. Začněme z kraje..

Pondělí, 27.října 2008

28. října 2008 v 14:40 | Michal
Minulý pátek jsem hlídal kluky, Linda byla v kině a pak asi s Alim. Ali smaží burgery u Mc' Donalda v kině ve Wimbledonu a občas pracuje i v pátek večer, tak ho tam asi byla navštívit a pak si vyrazili ven.

Úterý, 14.října 2008

15. října 2008 v 14:52 | Michal
V sobotu jsem chtěl jet na kole do Crystal Palace a Žaneta že se přidá. Crystal Palace je asi deset kilometrů severovýchodně a je to velké sportovní centrum. Žaneta se samozřejmě nezapře. V deset jsme měli vyjíždět a když jsem jí v půl jedenácté volal, že vyjíždím bez ní, tak mi řekla, že je už od rána na nějakém cleaningu s Petem. Je mi jedno, jestli jedu s ní, nebo sám, ale proč mi aspoň nedá vědět, abych nečekal, to nepochopím. Přestávám s ní plánovat jakékoliv akce. Vyjíždím směrem na Croydon. Jedu kolem Baddington parku a dál už to neznám. V Croydonu se na mě krásně usmívá cedule s nápisem Central London, tak ji poslouchám a jedu, kam ukazuje. Crystal Palace je z domu zhruba deset kilometrů, taže si tam můžu zajet kdykoliv jindy během dopoledne, ale dnes mám volnou celou sobotu, tak proč si nezajet trochu dál. V centru jsem za hodinu od výjezdu z domu. Je hodně hustá doprava, takže jsem tam dokonce rychleji než autobusy a ty mají ještě navíc vlastní pruh na silnici, takže jedou poměrně rychle. Autem je to nejpomalejší no a nejrychleji se do centra dostanu smozřejmě vlakem. Dnes si do Londýna vyjela Zuzka se Žanetou. Píšeme si, voláme si a po chvilce hledání se nacházíme. Holky jdou do Carnaby Street, tak se přidávám. Další cíl je Camden Town. Já tam jedu na kole, holky metrem. Nastává chyba ve spojení a už se nepotkáváme. Projel jsem si Camden na kole, posvačil čínské nudle a vydal se na cestu zpět. Opět se proplétám mezi nekonečnou řadou červených Doubledeckerů, černých taxíků a ostatních aut. Celý den je nádherně. Obloha bez mráčku a teplota se přehoupla přes dvacítku. Na chvilku se zastavuji u Temže a pokračuju dál na jih. Slunce se pomalu sune k horizontu Londýnských střech a já sjíždím dolů do Carshaltonu. Doma nikdo není. Dávám si sprchu, večeřím a pozdě večer vyrážím do vedlejšího pubu na Guinnessa.

Nedělní dopoledne trávím v posteli s laptopem na klíně, nebo s knížkou angličtiny. Píše mi Martin, kterému jsem ve středu volal. Žaneta sehnala nový seznam au-pair, kteří jsou tu přes stejnou agenturu. Našel jsem někoho poblíž a zavolal. Stejně jako tenkrát, druhý den po příjezdu, jsem volal Žanetě. Martin je au-pair někde v Cheamu. Píše mi, že nějaká jeho kamarádka jede hrát do Hyde parku volejbal a jestli se nechceme přidat. To se mi zamlouvá. Ve tři odpoledne se potkávám s Martinem před školou, parkujeme kola u nádraží a jdeme na vlak. Zjišťujeme, že dnes nejezdí ze Suttonu vlaky, protože probíhají nějaké opravy. Tohle je víkendové pravidlo. Vždy je někde výluka. Sedáme na náhradní autobus a pomalu se suneme do West Croydonu, odkud už se dá jet vlakem. Úspěšně jsme se dostali až do Hyde parku a nastává hledání Ivy a její party. Martin se s ní ještě neviděl, psali si jen přes internet, takže nevíme koho máme hledat. Problém je vyřešen rychlým telefonátem. Nastává seznamování, představování a u mě i úspěšné okamžité zapomenutí všech jmen. Hrajeme volejbal. Já s Martinem a ještě jedním klukem, proti třem holkám a dalšímu klukovi. Všichni Češi. Náš tým, ač v početním oslabení, vyhrává. Už se stmívá, tak se balíme. Dnes bylo zase nádherně, teplo. Na obloze ani mráček. Iva nám oznamuje, že se jede do Kingstonu, do hospody, kde se každou neděli schází parta jejích kamarádů, převážně Čechů a Slováků. Jedeme s ní jen já a Martin. S ostatníma se loučíme, protože bydlí v centru. Vlakem a autobusem se dotáváme do Kingstonu. Jdeme kousek podél nábřeží až k venkovním stolům hospody, kde sedí asi patnáct lidí. Čechů a Slováků. Opět seznamování a zapomenutí všech jmen. Teda kromě Petry & Petry a Petra. Ty si pamatuju. Popíjáme pivko, povídáme si. Je to fajn. Jsou to zajímaví lidi. Odcházíme až s posledními lidmi. Sedáme na autobus do Suttonu, tam si vyzvedáme kola a jedeme domů. Domů dorážím po půlnoci.
 
 

Reklama